zdroj: www.svetpejsku.cz
AFGÁNSKÝ CHRT
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: pes 68-74 cm, fena 63-69 cm
Hmotnost: 23-27 kg
Země původu: Afganistán, Anglie
Doba vzniku plemene : kolem roku 1600
Původní využití :Nahánění gazel a vlků
Základní charakteristika : Lovecký pes na vysokou i drobnou zvěř, hlídač, závodní pes, společenské plemeno
Dlouhá jemná srst, v obličejové partii srst krátká, přípustné jsou všechny barvy, nejčastěji se vyskytuje červená a odstíny béžové. O srst je třeba pečovat nejméně dvakrát týdně cca hodinu, nejlepší řešení je česat srst po pramenech až na kůži, aby se zabránilo vzniku chuchvalců. Je nutné dát pozor na polámání chlupů. Koupání je nutné jednou za dva měsíce a to kvalitním šamponem.
Nezávislý, pyšný a důstojný, doma klidný, venku velmi pohyblivý a rychlý. Vůči cizím lidem zdrženlivý, inteligentní , ne však poslušný nebo otrocký. Odvážný, ostražitý ale není hlučný. V jeho povaze je zakódováno pronásledovat rychle se pohybující objekty. Psi mohou být dominantnější.
Afgánský chrt je považován za jednoho z nejkrásnějších psů. Jeho dlouhá hedvábně jemná srst pokrývá kromě oblasti páteře a tlamy celé jeho tělo. Kohoutková výška chrta bývá kolem 73 cm, váha 23 - 29 kg. Má velké tlapy a mocné hýžďové partie. Díky stavbě těla dokáže překonávat velmi náročný terén, pohybuje se mrštně po žhavém písku nebo po kamenité pláni. Je v běhu velmi vytrvalý, jsou známy i případy, kdy afgánští chrti uštvali leoparda. V Afganistanu existují dva různé rázy chrtů. Chrt z pohoří lovil především divoké kozy a byl menší, kratší a robustnější, více osrstěný. Ke své práci potřeboval sílu, obratnost a pružnost, nemusel však být příliš rychlý. Naopak chrti ve stepích a náhorních planinách byli větší, delší, méně osrstění. Byli lehčí a rychlejší. Oba rázy byly chovány pouze pro svoji užitečnost při lovu zvěře.Pokud o chrta dobře pečujete je opravdu výstavním psem. Je určen pro toho, kdo ocení jeho nezávislost a někdy i obtížně pochopitelnou povahu.
Toto plemeno potřebuje velmi mnoho pohybu. Například každodenní běhání s kolem, je třeba přitom ale počítat s jeho loveckým pudem. Volné pobíhání je možné pouze v prostoru odkud nemůže utéci.Vzhledem k srsti o kterou je potřeba velmi pečovat je téměř nemožné zkombinovat závodní a výstavní kariéru psa.
Psi mohou být dominantní oproti ostatním psům. Sžití s dětmi není problém, pokud ho děti budou respektovat a nebudou ho škádlit. Z tohoto důvodu se doporučuje spíše do rodiny se staršími dětmi. Kočku ,která již byla obyvatelem domu pes respektovat bude, ale jak je v jeho povaze, bude pronásledovat vše co rychle utíká...
Toto plemeno není vhodné pro nezkušené chovatele, kvůli své nezávislé povaze se velmi těžko vychovávají a nikdy nebudou stoprocentně poslouchat. Pokud si respekt snažíte vynutit křikem a bitím budou regovat právě opačně.Pokud je však povedete pevnou rukou , ale mírně, můžete je leccos naučit.
Předchůdci afgánského chrta byli chrtovití psi afgánských pastevců, kteří se na území dnešního Afgánistánu vyskytovali již v prvním tisíciletí našeho letopočtu. Ve své domovině jsou používáni k lovu antilop a gazel až do dnešních dnů. Moderní afgánský chrt je ovšem produktem chovatelského umění britských chovatelů a délkou srsti i celkovou ušlechtilostí se od svých předků výrazně odlišuje.
AZAVAK
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Psi 64-74 cm, feny 60-70 cm
Hmotnost: 15-25 kg
Země původu: Mali
Doba vzniku plemene : cca kolem roku 1981
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes na vysokou i drobnou zvěř lovící na viděnou.
Jeho srst je extrémně krátká, podsada jí chybí. Musí být ubytován výhradně v bytě, nutně potřebuje společnost rodiny a teplo! Zbarvení je: písková všech odstínů od béžové po tmavě červenou, písková s černým žíháním. Povinné jsou bílé ponožky a bílá špička ocasu.Péče o krátkou srst není náročná, postačí otření vlhkým hadříkem. V období línání odstraňujte odumřelou srst gumovým hříbílkem.
Temperamentní, živý, pyšný, nezávislý, ostražitý, má velkou výdrž. Svou náklonnost a své dobré stránky ukazuje Azavak jen lidem, které má rád. Protože chování tohoto plemene je ještě velice původní, bude bránit své lidi, ocitnou-li se v ohrožení.
Velký ušlechtilý chrt s hladkou srstí. Hlava dlouhá, jemná, úzká a suchá, s ostře řezanými rysy a postupně se zužujícím čenichem. Oči mandlové, velké, tmavé nebo jantarové. Uši vysoko nasazené, zavěšené, přiléhající k hlavě, trojúhelníkové. Krk dlouhý, svalnatý, mírně klenutý. Tělo obdélníkového formátu, přičemž výška je o něco větší než délka. Hrudník hluboký a prostorný, hřbet rovný nebo mírně se zvyšující směrem ke kyčlím, s výraznými kyčelními hrboly a vysoko vtaženým břichem. Končetiny dlouhé, suché, rovné, rovnoběžné. Ocas vysoko nasazený, dlouhý, tenký. Srst velmi krátká, na břiše někdy úplně chybí. Zbarvení: Plavá v různých odstínech, případně s tmavou maskou. Bílá na hrudi, na konci ocasu a na "ponožkách".
Toto plemeno nesmíte odsoudit ke krátkým procházkám. Tento pes musí mít možnost běhat, vybít si svou nespoutanou energii. Azavak je proto nesmírně vhodným psem pro zapálené cyklisty. Tento pes je schopen bez sebemenších známek únavy uběhnout dlouhé kilometry
Kontakt s ostatními psy je většinou bezproblémový, pokud jej respektují, totéž platí i k dětem.Vzhledem k silně vyvinutému loveckému pudu si příliš nerozumí s kočkami ani jinými domácími zvířaty. Vůči cizím lidem je poněkud nedůvěřivý.
Výchova tohoto psa není jednoduchá. Nejlepších výsledků dosáhnete, pokud budete mít velkou trpělivost a pochopení pro jeho povahu. Tělesnými tresty si respekt tohoto psa nevynutíte, právě naopak. Nedovolte mu však, aby si z Vás dělal legraci..
Azavak je přírodním plemenem, starým několik tisíc let. Azavak má svůj původ až v Africe, byl chován kmeny kočovných Tuaregů, kteří žili na jižním okraji Sahary, na území dnešních států Mali, Niger, Burkina Faso, v jižní části Alžíru.Byl vyšlechtěn především pro lov zvěře štvaním, zejména gazel, pro ochranu majetku a stád kočovníků před šelmami a před zloději, a v neposlední řadě jako společník žen a kamarád dětí. Svého pána všude doprovázel a spal s ním ve stanu. Nomádi v něm vidí zvíře přepychu.
BARZOJ
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Psi 70-80 cm, feny jsou asi o 5 cm menší
Hmotnost: 35-45 kg
Země původu: Rusko
Doba vzniku plemene : 18. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes na vysokou i drobnou zvěř, lovící na viděnou, společenský pes.
Srst je jemná, podlouhlá a vlnitá, případně volně zkadeřená. Srst barzoje musíte pravidelně kartáčovat. Zastřihávejte přebytečné chlupy mezi polštářky na tlapkách. Tito psi potřebují, zvláště v období růstu, hodnotnou a vhodnou stravu, proto na ní nešetřete!
Pyšný a sebejistý, věrný své rodině, klidný v domě, není dotěrný, spíše si udržuje odstup, někdy je těžké jej pochopit, dobromyslný a vyrovnaný. Pokud by to bylo nutné, barzoj spolehlivě ochrání váš dům.
Velký, impozantní, mimořádně ušlechtilý chrt s polodlouhou srstí. Hlava malá, dlouhá, úzká, čenichová partie silná, suchá, delší než mozkovna. Oči velké, mandlového tvaru, tmavohnědé, spíše blízko u sebe. Uši malé, jemné, špičaté, nasazené vysoko a daleko, v klidu složené dozadu, při pozornosti vztyčené, často se špičkami překlopenými dopředu. Krk dlouhý, klenutý, bez laloku. Tělo s klenutým hřbetem, poměrně dlouhým hrudníkem, dosahujícím až k loktům, málo klenutými žebry a silně vtaženým břichem. Končetiny dlouhé, rovné, suše osvalené, s úzlými tlapami. Ocas nízko nasazený, šavlovitě nesený, čím delší, tím lepší, bohatě osrstěný. Srst delší, hedvábná, zvlněná, nejbohatší na krku, spodku hrudníku, zadních stranách končetin a ocase. Zbarvení: bílé, zlaté, šedé, žluto-šedé, červené, černé, žíhané včetně kombinací těchto barev.
Barzoj může být doma klidný a nenápadný, venku však potřebuje velký prostor a možnost běhat a opravdu hodně chodit.
Tento pes nemá rád dotěrné (cizí) lidi. Tito důstojní psi vycházejí poměrně dobře se staršími dětni, rozhodně to však nejsou kamarádi při hrách. Milují svůj klid, nesnášejí divoké hry s míčem apod. Většinou se dají dobře chovat s ostatními, podobně založenými psy.Kočky a ostatní domácí zvířata v nich budou vždy probouzet přirozený lovecký pud.
Výchova musí být založena na vzájemném respektu., Psi tohoto plemena nejsou právě poslušní, a proto neočekávejte žádné zázrakym naučte je však základním pravidlům.
Na území Ruska se chrtovití psi vyskytovali již od 9. století. Barzoj, lovecký chrt ruské aristokracie, užívaný především při lovu vlků, ale i další velké zvěře, se jako plemeno postupně stabilizoval zhruba od 18. století, největší obliby jeho chov dosáhl ve století devatenáctém.
DEERHOUND
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: 71-76 cm
Hmotnost: 36-45 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nahánění vysoké zvěře
Základní charakteristika : Nezadáno
Hrubá srst poskytuje deerhoundovi vynikající ochranu proti přírodním živlům.
Přestože je podobný irskému vlkodavu,je štíhlejší a má lehčeji stavěné tělo.
GREYHOUND (ANGLICKÝ CHRT)
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Pes 71-76 cm, fena 68-71 cm
Hmotnost: cca 30 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : 18. století
Původní využití :Závodní pes, lovecký pes na vysokou i drobnou zvěř lovící na viděnou.
Základní charakteristika : Závodní pes, lovecký pes na vysokou i drobnou zvěř lovící na viděnou. Pes vhodný do rodiny.
Srst je krátká a velmi přiléhavá. Zbarvení: černé, bílé, červené, modré, plavé, červeno-žluté s žíháním (ne však v kombinaci s bílou), jednobarevné nebo v jakékoliv kombinaci. Greyhounda postačí občas ošetřit jemným kartáčem. Pravidelně kontrolujte uši a drápky udržujte krátké. Tohoto psa můžete bez problému drždet v boudě, protože jsou dobře vybaveni proti zimě. Postarejte se však o to, aby místo na spaní bylo suché a bez průvanu.
Klidný a vznešený pes důstojného vzezření i chování. Doma tichý a spíš nenápadný, venku při pohybu nesmírně rychlý, s obrovskou chutí pronásledovat všechno, co se hýbe. Tento pes není uštěkaný a je velmi oddaný svému pánovi. Toto velmi zdravé plemeno se dožívá poměrně vysokého věku.
Velký svalnatý hladkosrstý chrt ušlechtilých proporcí. Hlava dlouhá, s plochou lebkou, nepatrným stopem a silnými čelistmi. Oči oválné, šikmo uložené, přednostně tmavé. Uši malé, jemné, ve tvaru růžového lístku. Krk dlouhý, svalnatý, elegantně klenutý. Končetiny dlouhé, rovné, svalnaté. Ocas dlouhý, níže nasazený, postupně se zužující, mírně zahnutý.
Toto plemeno chce a může běhat na dlouhé vzdálenosti. Zvažte možnost chodit se svým chrtem do spolku pro chrty, kde se může využít na závodní dráze. Běh vedle kola je vhodnou alternativou pro usměrnění jeho energie.
Tomuto psovi je vrozeno pronásledovat rychle se pohybující objekty, a proto není vhodným společníkem do domácnosti pro vlastníky jedné či více koček. Greyhoundi mají jen zřídkakdy problémy s ostatními psy a jsou zpravidla velmi milí k dětem. K cizím lidem se chovají zdrženlivě.
Ve srovnání s ostatními chrty se greyhound dá poměrně snadno vychovat. Je schopen naučit se téměř všechny povely a také dobře poslouchá, pokud ovšem zrovna nepozoruje kořist. Pak bude zcela hluchý k vašemu volání.
I když je velmi starobylý a navazuje na staré orientální chrty typu saluky, do své současné mimořádně ušlechtilé podoby nejrychlejšího psa na zeměkouli byl vyšlechtěn až v průběhu 18. století ve Velké Británii.
IRSKÝ VLKODAV
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Pes min. 79 cm, fena min. 71 cm
Hmotnost: Pes min. 54,5 kg, fena min. 40,5 kg
Země původu: Irsko
Doba vzniku plemene : již ze starověku
Původní využití :Lov vlků, pomocník při válečných výpravách, lovecký pes
Základní charakteristika : Rodinný společník, hlídač, lovecký pes
Srst je drsná, hrubá a tvrdá a zvlášť dlouhá nad očima a na spodní čelisti. Barva může být šedá, žíhaná, červená, černá, čistě bílá, plavá
Doma je Irský vlkodav jemný až něžný, je rozvážný, vyrovnaný, přátelský a velmi oddaný svému pánovi. Svoji rodinu miluje a je jí bezmezně věrný. Dobře se hodí i k dětem, kterým neublíží, ani když ho obtěžují. Když ho to už nebaví, prostě se otočí a odejde.
Je to velký, silný a svalnatý pes, který však působí elegantně a lehce, na rozdíl třeba od těžké a mohutné Německé dogy. Má dlouhou hlavu s nepříliš širokou lebkou, dlouhou čenichovou partií, silnými zuby s nůžkovým skusem a malýma, složenýma ušima. Krk má dlouhý a svalnatý, hruď velmi hlubokou, prsa široká, bedra klenutá, břicho vtažené a ocas silný, dlouhý a lehce zahnutý. Hrudní i pánevní končetiny jsou rovné, svalnaté s přiměřeně velkými, okrouhlými tlapami a silnými drápy.
Přes svoji velikost se dokáže přizpůsobit i menšímu prostoru a je možné ho tedy mít i třeba v panelákovém bytě. Potom je ale třeba několik vycházek denně a alespoň jedna delší, protože Irský vlkodav musí mít pohyb. Pokud žije v domku, je z něho výborný hlídač, který ale vetřelce nenapadá, pouze ho zastraší, vědom si své velikosti a síly.
Irský vlkodav je od přírody přátelský a milý pes, který dobře vychází s lidmi i s ostatními psy. Při kontaktu s menšími zvířaty se u něj téměř vždy projeví lovecký pud, ale do jaké míry, to záleží na povaze konkrétního psa a na jeho socializaci. Je to lovecký pes, který honí zrakem, tzv. „sighthound", ale dokáže i stopovat, přestože nemá v psí říši právě ten nejlepší čich.
Výchovu je nutné začít v nejútlejším věku psa, protože později již není výchova tohoto obrovského psa snadná. Nevychovaný irský vlkodav se stává paličatým, a je pak svému pánovi i okolí spíše na obtíž než pro radost. Důsledný výcvik poslušnosti je dobrým předpokladem, aby se z irského vlkodava stal poslušný a neodolatelný společník. Tento pes se rád učí, a cviky poslušnosti zvládá dobře a poměrně rychle. Výcvik vyžaduje nejen důslednost, ale také citlivost a laskavé vedení. V žádném případě není vhodné u tohoto psa rozvíjet agresivitu, pozná sám,kdy je potřeba zaútočit. Ačkoliv vlkodav není přímo pracovním psem, je schopen absolvovat i náročnější výcvik.
Víme, že Keltové usídlení na Kontinentu, chovali chrta, který byl pravděpodobně potomkem chrtů, jejichž obrazy se dochovaly na egyptských malbách. Keltové v Irsku se podobně jako kontinentální kmeny zajímaly o chov chrtů, ale pravděpodobně byli jejich psi ještě větší, než jedinci starší variety na pevnině. Velcí irští chrtové mohli být hladkosrstí nebo hrubosrstí, ale následkem působení klimatických podmínek vlivů v Irsku pravděpodobně začali převládat drsnosrstí psi. První písemné doklady o těchto psech pocházejí z období římského konzula v roce 391 našeho letopočtu, ovšem tito chrti žili v Irsku již v prvním století našeho letopočtu. Tehdy změnil Setanta název plemene na Cu-Chulain (Culanský pes). Za zmínku stojí i to, že v 1.století našeho letopočtu Uiseneach na svém útěku ze Skotska s sebou vzali 150 takových psů. Irští chrti se nepopiratelně podíleli na vzniku skotských chrtů. Pár irských chrtů představoval od středověku do 17.století dar vysoce ceněný královskými dvory Anglie, Skotska i jinde. Tak se tito psi dostali do Anglie, Španělska, Francie, Švédska, Dánska, Persie, Indie a Polska. Změna názvu plemene na vlkodava pochází pravděpodobně z 15.století, kdy bylo každé hrabství povinno chovat 24 vlkodavů a chránit tak stáda sedláků před vlky. Když byl za vlády Cromwella (1652) zakázán vývoz vlkodavů, podařilo se díky tomuto opatření udržet dostatečný početní stav těchto psů, ale postupné mizení vlků a neustálá poptávka ze zahraničí měla na konci 17. století za vinu snížení stavu vlkodavů téměř až k vyhynutí. Zájem o toto plemeno pravděpodobně vzbudila romantika a nové vlastenecké smýšlení. Jedině díky poměrně časté příbuzenské plemenitbě se podařilo vyšlechtit z irských vlkodavů opět upevněné plemeno; oprávněně se rozšířil názor, že výsledky chovu představují znovuzrození tohoto plemene. V roce 1885 byl založen klub pro irské vlkodavy a irský chovatelský klub řídil na své výstavě v roce 1879 zvláštní třídu pro toto plemeno. Dnes se irský vlkodav opět těší pozornosti, která mu byla věnována i ve středověku. Jako živoucí doklad irské kultury a jako dědictví keltské minulosti se těší se velkému zájmu. Irský vlkodav je doma mírný jako ovečka, při lovu je však odvážný jako lev. Dnes se kromě Irska chová v řadě dalších zemí.
ITALSKÝ CHRTÍK
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: 32-38 cm
Hmotnost: 3-5 kg
Země původu: Itálie
Doba vzniku plemene : již ze starověku
Původní využití :Společník
Základní charakteristika : Společník, dostihový pes
MAĎARSKÝ CHRT
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
POLSKÝ CHRT
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
SALUKA (PERSKÝ CHRT)
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Pes i fena 56-71 cm
Hmotnost: 20-30 kg
Země původu: Irán
Doba vzniku plemene : kolem roku 3000 př.n.l.
Původní využití :Honění gazel
Základní charakteristika : Společník
Má poměrně krátkou srst s výrazně delšími chlupy na uších a na ocase. Ochlupení je také na stehnech a na zadní straně nohou. Jeho srst je hladká, hedvábná. Zbarvení srsti hýří širokou barevnou škálou, jejichž kombinace je přípustná. Je zbarven od bílé, krémové a žluté, přes zlatavě červenou, červenou k šedé až po černou.
Saluki je hrdý pes. Ke svému pánovi dokáže být milý, je mu oddaný, avšak k cizím osobám je odmítavý a netečný, ne však agresivní. Tento pes miluje děti. Saluki je psí aristokrat.
Hlavu má úzkou a dlouhou, mezi ušima širokou. Oči má Saluki tmavohnědé a velké. Uši přiléhají k hlavě jsou dlouhé, zavěšené, porostlé dlouhou hedvábnou srstí. Nos je černý nebo hnědý. Stavba těla je vyrovnaná, tělo dlouhé, břicho vtažené. Ocas má Saluki nízko nasazený, dlouhý a pokrytý dlouhou měkkou srstí, která se zvláště ke konci ocasu zhušťuje. Chůze je lehká a elegantní.
Musíme mít na paměti, že Saluki je velice hrdý a jemný pes. Potřebuje tedy velmi citlivý přístup. Je pro něho velice důležitý pohyb ve volné přírodě, dlouhé procházky a fyzická zátěž, doma je pak pes klidný.
Saluki je důstojný společník, dobrý hlídač, výborně si rozumí s dětmi. Před cizími lidmi je rezervovaný, ne však nervózní nebo agresivní. Vyznačuje se pevným zdravím, nezapáchá, je čistotný a co je nejdůležitější – je oddaný svému pánovi. Saluki je důstojný, inteligentní a nezávislý pes.
Když je saluka mladá, má sklony k dělání neplech. Věřte, že pro vás bude užitečné, když po dobu vaší nepřítomnosti psovi omezíte prostor. Výborně fungují přepravní klece, vydlaždičkovaná místnost s oknem a nebo proti únikům zajištěné ohrádky. Myslete na to, že saluki jsou aktivní psi a samota jim nedělá dobře. Poskytněte jim dostatek volného pohybu na bezpečném místě. Dobrý pes je unavený pes.
Saluki pochází z oblasti Blízkého východu, byl pojmenován podle města Saluki, které se nachází na jihu Arabského poloostrova., též se však uvádí, což však není historicky nijak doloženo, že název plemene Saluki pochází ze jména královské rodiny Seleukidů, jejichž obrovská říše se rozkládala od Hindu až po střední moře. Byl vyšlechtěn především k lovu gazel. Využívali ho již kočovní beduíni. Tehdejší intenzivní provoz karavan se zasloužil o rozšíření plemene v celé říši, což nejlépe vysvětluje dnešní obrovskou oblast rozšíření Saluki na celém středním východě. Saluki je jedno z nejstarších psích plemen, což dokládají také jeho kresby, které byly objeveny již v egyptských středověkých hrobkách. Jako společníky je využívali faraoni pro jejich hrdou a jemnou povahu. Tito králové údajně podporovali chov psů s třásněmi dlouhé srsti. Vlastní chov začíná koncem 19. století. První Saluki byli importováni do Anglie v roce 1840 a pod názvem perský chrt byli vystaveni jako kuriozita v zoologické zahradě v Regent's Parku. Anglickým kynologickým klubem je plemeno Saluki uznáno roku 1922.
SLOUGHI
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
ŠELTIE (SHETLANDSKÝ OVČÁK)
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Pes i fena 35-37 cm
Hmotnost: 6-7 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : kolem roku 1700
Původní využití :Střežení ovcí
Základní charakteristika : Společník, hlídač
Srst má čtyři základní barvy. Sobolí barva je barva od světle zlaté až po mahagon. Tricolor je barva sytě černá s pálenými znaky. Blue merle je stříbrně modrá s černým mramorováním a melírováním. Poslední barva je bílá a černá, kdy jsou bílé znaky na lysince, na hrudi, na končetinách a na špičce ocasu.
Shetlandský ovčák je ostražitý, inteligentní, mírumilovný, silný, temperamentní a oddaný. Svého pána miluje a je ostražitý k cizím lidem, avšak není agresivní ani nervózní. Je to velmi přátelské plemeno.
ŠELTIE - Shetlandský ovčák je opravdu nádherný pes působící ušlechtilým dojmem. Hlava se při pohledu shora plynule zužuje od uší k čumáku a tvoří tak dojem tupého klínu a to i při pohledu z profilu. Oči má mandlového tvaru tmavé barvy. Výjimku tvoří psi barvy blue merle, kteří mohou mít jedno nebo obě oči modré anebo mohou mít v očích modré skvrny. Svalnatý, dobře klenutý krk, dostatečné délky umožňuje hrdé nošení hlavy. Hrudník má hluboký s dobře klenutými žebry, které se v dolní polovině zužují. Zadní končetiny mají svalnatá a široká stehna. Tlapky má oválné, s vyplněnými polštářky, prsty má klenuté a uzavřené.
Toto plemeno potřebuje hodně pohybu, dopřejte své Šeltii dlouhé procházky, při kterých se bude moci dostatečně vyřádit, spoustu psů tohoto plemene také má rádo vodu, ideální je pro Šeltii výběh na zahradě.
Šeltie není agresivním plemenem, kontakt s ostatními zvířaty a s dětmi tudíž nebude problémem.
Nevyžaduje speciální péči. Rychle se učí a potřebuje pečlivou výchovu. Miluje pohyb a proto není vhodný do bytu. Majitel Šeltie by měl svému psu zajistit dostatek zábavy, vzhledem k jeho energické povaze. Šeltie má pěknou bohatou a nepromokavou srst, která se musí často vyčesávat. Koupání se neporučuje.
Shetlandský ovčák, zdrobněle nazývaný Šeltie pochází z Shetlandských ostrovů na pobřeží Skotska. Svým zjevem připomíná Kolii, ta ale její příbuzná není i přesto, že obě plemena mají pravděpodobně stejné předky. ŠELTIE - Shetlandský ovčák je menší a to z toho důvodu, že ve své domovině nemá přirozené nepřátele, protože Skotsko je chudé na šelmy. ŠELTIE byla rovněž používána na hlídaní stád, ale nikoliv jako ochránce před dravou zvěří, ale proto, aby se stádo drželo pohromadě. ŠELTIE - Shetlandský ovčák tuto svoji funkci vykonává samostatně a nepotřebuje pevné vedení. Odborníci tvrdí, že ŠELTIE - Shetlandský ovčák vznikla křížením se špicem a King Charlesem Spanielem. Toto plemeno není příliš staré. Je známo až od roku 1840. Na přelomu devatenáctého a dvacátého století získala ŠELTIE - Shetlandský ovčák pozornost veřejnosti a již brzy, v roce 1909, se zúčastnila výstavy psů v Anglii. K vyšlechtění plemene byl i ten důvod, že pastevci na Shetlandech nepotřebovali velké agresivní psy, ale spolehlivé hlídače, kteří neohrožují malá domácí zvířata, jsou odolní vůči drsnému klimatu a jsou nenároční.
ŠPANĚLSKÝ GALGO
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
WHIPPET
Druhové zařazení psa: Chrti
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
