zdroj: www.svetpejsku.cz
BASET ARTEZIANO-NORMANDSKÝ
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes i fena 30-36 cm
Hmotnost: 10-15 kg
Země původu: Francie
Doba vzniku plemene : koncem 19.století
Původní využití :Lovecký pes - honič
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst je krátká a velmi přilnavá. Má pouze trikolorní nebo bílo-oranžové zbarvení. Bílé končetiny jsou velmi žádoucí. Srst občas pročešte gumovým kartáčem.
Inteligentní, chytrý a učenlivý, vyrovnaný, ostražitý a bystrý, aktivní, odolný, s velkou výdrží, velice věrný a oddaný rodině.
Arteziano-normandský baset je vzhledem k velikost poněkud dlouhý tělem, avšak dobře vyvážený, kompaktní, který noblesou své hlavy připomíná velkého Normanského honiče. Výška v kohoutku je v poměru k délce jeho těla 5:8. Hloubka hrudi je v poměru k jeho výšce v kohoutku 2:3. Šířka lebky je v poměru k délce jeho hlavy 1:2. Délka čenichu je v poměru k délce jeho lebky 10:10. Lebku má kopulovitě zformovanou, střední šířky, se zjevnou týlovou kostí. Hlava celkově musí vypadat suchá. Stop je dobře vyznačené, ne však nijak přehnaně. Nos je černý, velký, přes rty mírně vyčnívá, chřípí má dobře otevřená. Čenich je přibližně stejně dlouhý jako lebka, a je mírně orlí. Horní ret značně překrývá dolní ret, není příliš těsný ani příliš svěšený. Oči má oválně tvarované, velké, tmavé, v harmonii se srstí, s klidným a vážným výrazem. Uši má posazené co nejníže a nikdy nad linií oka, jsou na spodu nízké, dovnitř zatočené, ohebné, velmi dlouhé, délkou dosahují přinejmenším délky čenichu, preferuje se jejich ukončení na konci čenichu. Krk má dosti dlouhý, s malým lalokem. Záda jsou široká, dobře stavěná. Bedra jsou mírně podkasaná. Hruď je oválného tvaru, podelší, dobře vyvinutá. Boky má plné. Ocas je vcelku dlouhý, u základu široký, směrem ke konci se zužuje, v klidu se špička ocasu musí dotýkat země. Je nošený šavlovitě zatočen, nikdy však nespadá přes záda. Přední končetiny jsou dosti krátké, dobré kostní struktury, ve své polovině dosti zakřivené. Ramena má šikmá a svalnatá, lokty blízko u těla. Zadní končetiny má silná a svalnatá. Tlapky má oválně tvarované, trochu podlouhlé, se spíše sevřenými prsty. Kůži má jemnou a ohebnou.
Berte psa pravidelně sebou na delší procházku, ale pozor: pokud narazí na stopu, může vám utéci - což ostatně platí pro většinu psů této skupiny.
Toto plemeno velmi dobře vychází s ostatními psy a pokud jej socializujete, nemá problém ani s kočkami a domácími zvířaty. Návštěvy jsou příjmány vlídně, i když jsou předem hlasitě ohlášeny.
i když je tento baset poněkud svéhlavý, s velkou dávkou trpělivosti, lásky a vytrvalosti jej můžete leccos naučit. Buďte vždy důslední.
Arteziano-normandský baset je malý lovecký pes, užívaný především pro lov se zbaraní. Loví sám, stejně jako ve smečce. Jeho krátké končetiny mu dovolují proniknout do toho nejhustšího křoví, tam, kam se velký pes nikdy nedostane. Jeho nejoblíbenějším je lov králíka, ale loví stejně dobře také zajíce a jelena. Při lovu je sice ne tak rychlý, zato však o to více vytrvalý.
BASET HOUND
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes i fena 33-38 cm
Hmotnost: 16-18 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : 19. století
Původní využití :Lovecký pes - honič
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst tohoto baseta je krátká, hladká a přiléhavá. Nejčastější barevnou kombinací je hnědočervená, černá a bílá. V období línání odstraňujte odumřelé a uvolněné chlupy pomocí gumové rukavice. Uši musíte čistit přibližně jednou týdně a to zvenku i zevnitř. Pro tohoto psa platí, že musí mít krátké drápy. Pokud je to nutné vyčistěte záhyby na kůži. Tento pes má velké sklony k tloušťce.Basetům , kteří mají hodně skleslá oční víčka je nutné vykapat oči.
Svéhlavý, mírný, společenský, milý, klidný, hravý, miluje společnost, má smysl pro humor, je to opravdová "osobnost", která spolehlivě vycítí vaši náladu. Má velice dobrý čich.
Basset Hound je krátkonohý lovecký pes, statnější a mohutnější postavy a aristokraticky důstojného vzhledu. Je dobře vyvážený, s velkým množstvím kvalit. Určité množství uvolněné kůže je požadované. Basset Hound má vrchol čenichu téměř paralelní s linií od stopu k týlu a není o mnoho delší, než hlava od stopu k týlu. Vedle obočí a očí se může vyskytovat určité mírné množství vrásek. Lebku má klenutou, s dobře zřetelnou týlovou kostí, v obočí je středně široká, směrem k čenich se mírně zužuje. Stop je jen mírně vyznačený. Nos je zcela černý, s výjimkou světle zbarvených psů, kteří jej mohou mít hnědý nebo játrový, je velký a dlouhý a dobře otevřeným chřípím. Rty má dobře převislé. Oči mají kosočtverečný tvar, nejsou výrazné, ani příliš hluboko posazené, jsou tmavé u světle zbarvených psů však mohou být středně hnědé, mají klidný a vážný výraz. Světlé nebo žluté oči jsou nežádoucí. Uši jsou nízko posazené, pod linií oka, jsou dlouhé, ve správné délce dosahují až za konec čenichu, ne však nijak výrazně, jsou úzké a vtočené dovnitř, velmi ohebné, jemné a sametové struktury. Krk má svalnatý, dobře klenutý a dosti dlouhý, s e zřetelným ne však přehnaným lalokem. Tělo má dlouhé, od počátku do konce hluboké. Záda má rovná a dosti široká. Hruď je při pohledu zpředu úhledně ohnutá, prsní kost je výrazná. Ocas je dobře posazený, dosti dlouhý, u základu silný, směrem ke konci se zužuje, je pokrytý mírným množstvím hrubých chlupů. Při pohybu je nesený zvednutý a v mírně šavlovitém zatočení, nikdy není zatočený, ani příliš živý. Přední končetiny má krátké a silné, s dobrou kostní strukturou, na jejich nižších částech jsou vrásky. Ramena nejsou těžká, lopatky má dobře položené. Zadní končetiny jsou svalnaté, při pohledu zezadu má zadeček téměř kulovitý tvar. Tlapky má masivní, přední mohou směřovat rovně nebo mírně ven. Pohyb je volný a chůze hladká, přední končetiny dobře směřují vpřed, zadní končetiny se vždy charakteristicky vyhazují v silném úderu.
Toto plemeno potřebuje poměrně málo pohybu. Spokojí se se třemi krátkými procházkami denně a pokud si s nima navíc ještě hrajete a dovádíte na zahradě, jsou dokonale šťastni.Postarejte se na své zahradě o dokonalý plot, většina basetů totiž velmi ráda prozkoumává své okolí.
Tito psi jsou výbornými kamarády pro děti a dobře vycházejí také s ostatními psy a domácími zvířaty. Vůči cizím lidem se chovají přátelsky, ale zavětří-li nebezpečí, začnou hluboce štěkat. Tito psi špatně snášejí samotu, pokud dopředu víte, že byste museli nechat baseta vícekrát denně samotného, uděláte lépe, když si koupíte dva.
Baseti jsou svéhlavá zvířata, což znamená, že v poslouchání povelů právě nevynikají. Ale důsledným přístupem a velkou dávkou trpělivosti je lecčemus naučíte.Mladého baseta nesmíte nikdy vyčerpat např. dlouhou procházkou, protože potřebuje veškerou energii na tvorbu silných kostí, šlach a svalů.
Již od středověku se začali chovat těžší krátkonozí psi, určení k pronásledování zvěře v těžko prostupném terénu, kteří měli být tak pomalí, aby jim lovci stačili. Dnešní mohutní a těžcí baseti jsou ovšem výsledkem úsilí britských chovatelů, které nemělo s užitkovostí nic společného a jež se datuje od poloviny minulého století. Jeho předci byli pravděpodobně Artésko-normandský baset, vyvezený z Francie do Anglie a tam křížen s Bloodhoundem, neboť jedni historikové říkají, že baset byl vyšlechtěn ve Francii v 16. století, druzí však tvrdí, že ve Velké Británii v 19. století.
BASET VENDÉESKÝ HRUBOSRTSÝ
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes i fena 34-38 cm
Hmotnost: 16-18 kg
Země původu: Francie
Doba vzniku plemene : koncem 19.století
Původní využití :Lovecký pes - honič
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny.
Srst je drsná, nepříliš dlouhá, poněkud otevřená, bez kudrlin. Tito psi jsou jednobarevní (zaječí šeď, bílá nebon šedá), dvojbarevní (bílá s šedými, červenými, oranžovými nebo černými skvrnami) nebo trojbarevní (bílo-černo-červená, bílo-zaječí s červenou, bílo-šedo-červená). Jednobarevné bledě červené zbarvení je nežádoucí.Srst tohoto psa musíte pravidelně česat a kartáčovat.
Čilý, živý, společenský, milý, citli vý, šikovný, trošičku svéhlavý, pohyblivý, nekomplikovaný.
Velký vendéeský hrubosrstý baset je perfektním asistantem pro lovce se zbraní, především na menších územích. Je nejrychlejším ze všech honičků-basetů, je houževnatý, odvážný a trochu tvrdohlavý. Již od štěněčího věku si musí zvyknout poslouchat, jeho výcvik by měl obsahovat vůli a úmysl, ale také potrestání, aby si v sobě nevypěstoval odpor. Velký vendéeský hrubosrstý baset je odvozený, stejně jako všichni baseti, z honičů vyšší velikosti, v tomto případě z Velkého grifona (Grand Griffon). První selekce byly prováděny na konci 19. století hrabětem d´Elva, který hledal jedince s rovnýma nohama. Byl to však Paul Dezamy, kdo měl zvláštní zodpovědnost za upevnění typu. Byl vyrozuměn, že za účelem lovu na zajíce bylo zapotřebí psů určité velikosti. Upevnil tedy velikost zhruba na 43 cm. Velký vendéeský hrubosrstý baset je v dnešní době používán především při lovu se zbraní, je schopen lovu všech „chlupatých“ zvířat, od králíka po černou zvěř. Skupina Velkých basetů (Grand Basset) pětkrát vyhrála vydání Europian Cupu v lovu na zajíce.
Protože tito baseti potřebují poměrně mnoho pohybu, musíte jej pravidelně brát sebou na dlouhé procházky. Ve Francii se chovají převážně ve smečkách za účelem lovu. Tito psi se zpravidla dobře přizpůsobí, pokud je chcete chovat jako domácí psy.
Ostatní psy i domácí zvířata, ale i děti a návštěvy bez problému akceptuje.
Toto plemeno je poněkud svéhlavé povahy, což znamená, že si nesmíte dělat naděje naperfekně poslušného psa. Se správným přístupem a velkou dávkou trpělivosti jej však můžete lecčemus naučit.
Velký vendéeský hrubosrstý baset je perfektním asistantem pro lovce se zbraní, především na menších územích. Je nejrychlejším ze všech honičků-basetů, je houževnatý, odvážný a trochu tvrdohlavý. Již od štěněčího věku si musí zvyknout poslouchat, jeho výcvik by měl obsahovat vůli a úmysl, ale také potrestání, aby si v sobě nevypěstoval odpor. Velký vendéeský hrubosrstý baset je odvozený, stejně jako všichni baseti, z honičů vyšší velikosti, v tomto případě z Velkého grifona (Grand Griffon). První selekce byly prováděny na konci 19. století hrabětem d´Elva, který hledal jedince s rovnýma nohama. Byl to však Paul Dezamy, kdo měl zvláštní zodpovědnost za upevnění typu. Byl vyrozuměn, že za účelem lovu na zajíce bylo zapotřebí psů určité velikosti. Upevnil tedy velikost zhruba na 43 cm. Velký vendéeský hrubosrstý baset je v dnešní době používán především při lovu se zbraní, je schopen lovu všech „chlupatých“ zvířat, od králíka po černou zvěř. Skupina Velkých basetů (Grand Basset) pětkrát vyhrála vydání Europian Cupu v lovu na zajíce.
BAVORSKÝ BARVÁŘ
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: 51 cm
Hmotnost: 25-35 kg
Země původu: Německo
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Stavění zvěře
Základní charakteristika : Nezadáno
BÍGL
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Psi i feny 33-41 cm
Hmotnost: cca 15 kg
Země původu: Anglie
Doba vzniku plemene : první zmínky kolem 15. století
Původní využití :Lovecký pes - honič
Základní charakteristika : Lov, pes vhodný do rodiny.
Srst je krátká a odolná vůči nepřízni počasí. Nejčastěji se vyskytuje trikolorní zbarvení: bílá základní barva, hnědá na hlavě uších a hřbetu, černé sedlo. Srst denně kartáčujte, abyste odstranili odumřelé a uvolněné chlupy.
Živý, společenský, veselý, svéhlavý, odvážný, inteligentní, odhodlaný a ostražitý. Bíglové mají sklon utíkat.
Malý kompaktní pes působící dojmem síly. Hlava přiměřeně velká a silná, bez vrásek a s dobře vyznačeným stopem. Oči tmavě až oříškově hnědé, větší, daleko od sebe položené, s milým výrazem. Krk delší, klenutý, s volnou kůží na hrdle. Tělo s krátkým rovným hřbetem a hrudníkem sahajícím po lokty.Končetiny rovné, svalnaté, s pevnými uzavřenými tlapkami- Ocas silný. středně dlouhý, vysoko nasazený a při vzrušení nesený vzhůru. Srst krátká, hustá.
Toto plemeno potřebuje hodně pohybu. Dobře oplocená zahrada zabrání tomu, aby se Váš bígl vydal na procházku sám. Berte jej pravidelně sebou na delší procházky, ale nepouštějte jej z vodítka, pokud si nejste jisti, že jej máte plně pod kontroloou, jinak by se mohl samostatně vydat na lov.
Bíglové vycházejí zpravidla velmi dobře s dětmi a ostatními psy, ale i cizí lidi přátelsky přivítají. Navykněte je brzy na ostatní zvířecí obyvatele domácnosti.
Bígl není zrovna poslušné plemeno. V první řadě je to poměrně samostatný lovecký pes, který se navíc také hodí do rodiny. Doporučuje se navštěvovat s ním kurzy poslušnosti.
Pravděpodobně malý příbuzný Foxhaunda, jehož předkové byli stejně jako on v celých smečkách používání lovům. Bíglové podobní dnešním byli v Anglii chováni už před více než 150 lety, roku 1890 byl založen první chovatelský klub.
DALMATIN
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes 56-61 cm, fena 54-59 cm
Hmotnost: 24-27 kg
Země původu: Chorvatsko
Doba vzniku plemene : 14. století
Původní využití :Kočárový pes (z estetických důvodů doprovázel kočár), hlídač stájí
Základní charakteristika : Pes vhodný do rodiny.
Srst je vždy krátká. Nejkrásnější je, když tečky nesplývají, ale jsou pravidelně rozložené. Ideální velikost teček na těle je v průměru 2-3 cm. Základní barva je bílá, tečky jsou buď černé nebo játrově hnědé. Dalmatin ztrácí poměrně málo chlupů. V období línání můžeme uvolněné chlupy denně odstraňovat pomocí gumové rukavice. Vyšlechtit výstavní jedince je velmi těžké. Dalmatinové se rodí bílí , tečky se jim tvoří postupně až do stáří jednoho a půl roku. Některá štěňata se rodí s genetickou vadou, vrozenou hluchotou, a proto vám doporučujeme koupit si štěně jen od důvěryhodného chovatele.
Čilý, přátelský, přítulný, velmi přizpůsobivý, inteligentní, ostražitý, zvědavý, vyrovnaný, společenský.
Středně velký silný pes elegantní a harmonické tělesné stavby. Hlava přiměřené velikosti, s dlouhým , silným, ne však špičatým čenichem. Oči středně velké, kulaté, jasné, u černě tečkovaných tmavé, u hnědě tečkovaných hnědé až jantarové. Uši vysoko a široko nasazené, středně velké, přiléhající k hlavě, zaoblené. Krk delší, klenutý, bez laloku. Tělo obdélníkového formátu, s hlubokým prostorným hrudníkem, dobře klenutými žebry, rovným hřbetem a výrazně osvalenou bederní partií. končetiny rovné, se silnými kostmi, suše osvalené. Ocas silný a postupně se zužující, níže nasazený.
Dalmatin se přizpůsobí situaci ve Vaší rodině, ale tři krátké procházky denně mu jistě stačit nebudou. Běh vedle kola, plavání, volné pobíhání a hraní - to vše mu svědčí. Nevystavujte jej přílišné zátěžim dokud není úplně dospělý.
Tito psi jsou výbornými kamarády pro děti, i když ve společnosti malých dětí mohou být občas bouřliví. Ani s ostatními psy a domácími zvířaty většinou nemají žádné problémy. Chování k návštěvě závisí na povaze jednotlivých psů.
Tento pes rozhodně není špatným žákem. Pokud jej jásavě odměníte, když udělá něco dobře, rychle pochopí, o co vám jde. Dalmatin se zdá být úplně hluchým, chcete-li po něm něco, do čeho nemá chuť. V takovém případě si stůjte na svém a nenechte se obměkčit.
Původ: Nejasný, nesporně však patří k nejstarším existujícím plemenům psů. Na základě dochovaných vyobrazení víme, že podobně skvrnití psi byli chováni již ve středověku, nejméně od 14. století, na různých místech v Evropě a byli používáni coby lovečtí psi - honiči.
FOXHOUND
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: 58-69 cm
Hmotnost: 25-34 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nahánění lišek
Základní charakteristika : Nezadáno
Toto plemeno je trvale přátelské a přítulné,i když je chováno v boudách.
NĚMECKÝ BRAKÝŘ
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes i fena 40-53 cm
Hmotnost: 25-40 kg
Země původu: Německo
Doba vzniku plemene : 19. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes, vhodný do rodiny
Srst je hladká, na dotyk poněkud tvrdá. Zbarvení se pohybuje od červené až po žlutou, s černým sedlem nebo černým pláštěm, s bílou lysinkou, límcem a bílými odznaky na hrudi, koncích končetin a na špičce ocasu. Podsada má světlou barvu. Žádoucí je průběžná lysina od čenichu po temeno, neboť je to charakteristický znak tohoto plemena. Srst německého brakýře vyžaduje poměrně málo péče. Srst občas pročešte gumovým kartáčem, abyste odstranili odumřelé a uvolněné chlupy. Pravidelně kontrolujte čistotu zvukovodu a při ošetřování drápů nezapomínejte na to, že je němečtí brakýři mají mít poměrně dlouhé.
Přátelský, společenský, má velkou výdrž, přítulný a citlivý, ostýchavý, zvědavý, poměrně poslušný, ale také samostatný a ostražitý. Německý brakýř má vynikající čich a je výborným loveckým psem.
Středně velký, svalnatý pes, který ale současně působí lehkým dojmem. Srst má Bavorský barvář velice krátkou, přiléhavou a hrubou. Povolené barevné variety - Všechny odstíny hnědé od žluté až po temně červenohnědou barvu. Z dalších barev je povolen pouze malý bílý znak na hrudi.
Toto plemeno je nadmíru vhodné pro práci barváře a lov na zajíce, králíky a lišky. Většina těchto brakýřů ráda plave. Pokud se se svým brakýřem nechystáte na lov, musíte se mu postarat o jiný způsob naplnění potřeby pohybu. Berte psa pravidelně s sebou na delší procházky, ale pozor : narazí-li na stopu, může vám utéci – což platí vlastně pro většinu psů této skupiny. Pokud se vám to přece jen někdy stane, položte na místo, kde se vám pes ztratil, kus vašeho oděvu nebo něco jiného, co však má v sobě váš pach. Můžete se vsadit, že tam psa příští ráno nebo již za několik hodin najdete.
Němečtí brakýři jsou společenští psi a ve společnosti ostatních budou jen vyjímečně působit problémy. Přijde-li cizí návštěva, nebo větří-li nebezpečí, německý brakýř se nechá slyšet. Zespolečenštěte toto plemeno brzy s kočkami a ostatními domácími zvířaty. Vůči cizí návštěvě se budou chovat vyčkávavě.
Vychovat tohoto psa není příliš složité. Tito psi poměrně rychle chápou, co se od nich očekává. Nikdy je nesmíte drilovat, protože tím ničíte jejich otevřenou a přátelskou povahu. S trpělivostí, láskou, pochopením a důsledností se majitel dostane nejdále.
Postupným křížením hannoverského barváře a německého brakýře vznikl v Bavorských Alpách téměř na objednávku pes menšího vzrůstu. Udivující a rozhodnou vlastností tohoto psa se stala je schopnost rychlého pohybu i v jinak těžko přístupných oblastech. Tento pes nese jméno Německý barvář.
RHODÉSKÝ RIDBACK
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes i fena 61-69 cm
Hmotnost: 30-39 kg
Země původu: Jižní Afrika
Doba vzniku plemene : kolem roku 1800
Původní využití :Nahánění lvů
Základní charakteristika : Hlídací pes, společník
Srst je krátká, hustá, hladká a lesklá. Jeho zbarvení je světlé až červeně písčité. Maska, jako černé zbarvení uší a pysků na tlamě, je přípustná. Černá barva jinde na hlavě nebo na těle je nežádoucí. Důstojný a impozantní ridgeback odvozuje svůj název od typického hřebene chlupů, které rostou v protisměru k ostatní srsti a tvoří zužující se linii podél středu hřbetu psa.
Povaha tohoto velkého psa je velmi přátelská, potřebuje mít stálý kontakt s člověkem. Je to ideální rodinný pes.
Rhodéský ridgeback má dlouhou, plochou lebku a kulaté hnědé až světle hnědé oči s černými okraji víček. Tento pes má inteligentní výraz. Uši jsou středně velké, vysoko nasazené a přiléhající k hlavě. Tělo ridgebacka je silné, dobře svalnaté s hlubokým hrudníkem. Pevný a masivní hřbet, záď se má mírně svažovat, záda mají být rovná. Ocas je u kořene silný a ke špičce se zužuje. Končetiny má silné, dobře osvalené. Tlapy jsou středně velké s dobře klenutými prsty. Srst je krátká, hustá, hladká a lesklá. Jeho zbarvení je světlé až červeně písčité. Maska, jako černé zbarvení uší a pysků na tlamě, je přípustná. Černá barva jinde na hlavě nebo na těle je nežádoucí.
Ridgeback potřebuje velké množství pohybu. Naučí se běhat vedle kola a má rád dlouhé výlety. Má-li dostatek pohybu doma, bude klidný. Rhodéský ridgeback vyžaduje vyrovnanou a důslednou výchovu, nesmí na něj být vytvářen nátlak. Je možné ho uplatnit jako psa služebního a při správném vedení i jako prvotřídního záchranářského psa. Díky své síle i obratnosti se prosadí výborně v agility a svou rychlost může předvést při coursingu (terénní dostihy). Také může být veden lovecky. Dnes ho myslivci využívají jako honiče, ale i výborného stopaře.
V chování je rhodéský ridgeback důstojný, inteligentní, vůči cizím zdrženlivý, ale bez příznaků agresivity nebo strachu. Je to pes s velmi silnou vůlí a smečkovým instinktem. Jen málo rhodéských ridgebacků může ale dnes žít ve smečce a proto se lidská rodina stala jejich "smečkou". A vůdcem musíte být VY, ne pes.
Pro ridgebacka je typická velice dobrá paměť. Pokud s ním jednáte slušně, zapamatuje si to na celý život. Totéž se ale stane i tehdy, jednáte-li s ním špatně. Ovšem tentokrát to bude k vaší škodě... Je velmi důležité naučit se komunikovat správně se psem, tón vašeho hlasu je nejužitečnější nástroj. Rhodéský ridgeback vyžaduje totiž klidné a stálé vedení. Je to důvěřivý pes, který respektuje autoritu a důvěru. Výraznou vlastností rhodéského ridgebacka je jeho silná touha po osobním pohodlí.
Rhodéský ridgeback je v mnoha částech světa dodnes užíván jako lovecký pes, zvláště ceněný však je jako hlídací pes a rodinný mazlíček. Rhodéský ridgeback je v současné době jediným uznaným plemenem pocházejícím z jižní Afriky. Místo jeho původu může být vystopované ke Kapské kolonii v jižní Africe, kde psi byli kříženi se psy raných průkopníků a s polo-ochočenými místními psy, Hotentotskými honiči. Lovil hlavně ve skupinách 2 nebo 3 psů a hlavním úkolem Rhodéského ridgebacka a Lionského psa byl především lov, a to obzvláště lvů, kterého s velkou čilostí drželi "v úzkých", dokud samotný lovec nepřišel. Původní standard, který byl sepsaný panem R. F. Barnesem, v Bulawayo, v Rhodesii, v roce 1922, byl založený podle Dalmatina, a byl schválený jihoafrickým Kennel Clubem v roce 1926.
SLOVENSKÝ KOPOV
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Nezadáno
Hmotnost: Nezadáno
Země původu: Nezadáno
Doba vzniku plemene : Nezadáno
Původní využití :Nezadáno
Základní charakteristika : Nezadáno
ŠVÝCARSKÝ HONIČ
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Fena 47-57 cm, pes 49-59 cm
Hmotnost: 15-20 kg
Země původu: Švýcarsko
Doba vzniku plemene : 15. století
Původní využití :Lovecký pes
Základní charakteristika : Lovecký pes a společník
Švýcarský honič má krátkou, hladkou a hustou srst, na hlavě a uších je velmi jemná. Existují 4 duhy zbarvení Švýcarského honiče: 1.)Bernský honič (Bernese Hound): - má srst bílou s černými záplatami nebo černým sedlem, se světle nebo tmavě tříslovým značením v oblasti očí, na lících, na vnitřní straně uší a kolem otvoru; bílé zbarvení se někdy objevuje s velmi nepatrným černým tečkováním. 2.)Jurský honič (Jura Hound): - má zbarvení srsti tříslové, s černou přikrývkou, někdy s černým potahem; nebo má černé tříslová značení v okolí očí, na čumáku, kolem otvoru a na nohách; někdy se může vyskytovat malá bílá záplata na hrudi, která může být mírně skvrnitá (černě nebo šedě tečkovaná) 3.)Luzernský honič (Lucerne Hound): - má srst zbarvenou „modře“, což vyplývá z kombinace černých a bílých chlupů, je velmi silně skvrnitá, s černými záplatami nebo bílým sedlem, se světle nebo tmavě tříslovým značením nad očima, na čumáku, na hrudi, kolem otvoru a na nohách; černá „přikrývka“ je povolena. 4.)Švýcarský – Švycký honič (Schwyz Hound): - má bílé nebo oranžové záplaty, nebo oranžové sedlo; bílé zbarvení má někdy velmi mírné oranžové tečkování; oranžová „přikrývka“ je povolena.
Švýcarský honič je samostatný, živý a vášnivý pes, nadaný pro lov. Je citlivý, poddajný a velmi napojený na svého pána.
Švýcarský honič je pes střední velikosti, jeho struktura těla prozrazuje velikou výdrž a sílu. Má hubenou hlavu a dlouhý čenich s dlouhýma ušima, které mu dávají dojem noblesy.
Švýcarský honič je lovecký pes užívaný především pro lov zajíců, lišek a někdy také kanců. Loví nezávislým způsobem, také na obtížných terénech, zvěř honí a loví velmi odhodlaně a rozhodně. Švýcarský honič potřebuje dostatek pravidelného pohybu, dlouhé procházky, pravidelnou zátěž a přiměřenou péči o srst. Jinak nepotřebuje žádnou zvláštní péči.
Kontakt s již přítomnou domácí kočkou bude působit málo problémů, cizí kočky však pes bude honit. Zvláště psi se mohou chovat poněkud dominantně k ostatním psům, záleží to však na socializaci. S detmi vycházejí dobře, k cizím lidem se chovají rezervovaně.
K výchově tohoto psa jsou již potřeba zkušenosti, s velkou dávkou trpělivosti a důslednosti jej hodně naučíte, nesmíte však zapomínat, že se jedná o loveckého psa s přirozenými instinkty.
Švýcarský honič má velmi starodávný původ. Jeho přítomnost již v dobách starodávného Říma je definována na mozaice, která byla objevena v Avenches, je prezentován ve smečce různorodých Švýcarských honičů. V 15. století byl vyhledáván Italskými milovníky psů, a v 18. století také Francouzy především pro své výjimečné schopnosti lovu zajíců. Jeho linie původu byla pravděpodobně ovlivněna loveckými psy francouzského původu, kteří byli převedeni zpět do Švýcarska žoldáky. V roce 1882 byl ustanovený standard pro každého z 5 variant Švýcarského honiče. V roce 1909 byly tyto standardy zrevidované a bylo zaznamenáno vymizení Thurgoviského psa. 22. ledna 1933 byl ustanovený jediný standard pro všechny 4 varianty Švýcarského honiče. Starodávná varianta Jurského honiče, typ St. Hubert, mezitím vymizela.
PES VYDRAŘ
Druhové zařazení psa: Honiči a barváři
Výška v kohoutku: Pes i fena 58-69 cm
Hmotnost: 30-55 kg
Země původu: Velká Británie
Doba vzniku plemene : Kolem roku 1000
Původní využití :Nahánění vyder
Základní charakteristika : Hlídač, společník
Srst krátká, hustá, odolná vůči nepřízni počasí i vodě. Zbarvení: černé, žluté nebo játrově hnědé.
Mimořádně přizpůsobivý, vyrovnaný a inteligentní pes, který se za všech okolností snaží zavděčit pánovi. Přiměřeně temperamentní, ale ne bezhlavě živý. Má rád lidi, je důvěřivý a neagresivní.
Středně velký, ale masivní a silný hladkosrstý pes. Hlava se širokou lebkou, výrazným stopem, dobře modelovaná, se středně dlouhým, nikdy špičatým čenichem. Oči hnědé, s inteligentním a dobráckým pohledem. Uši středně velké, nasazené vzadu a zeširoka. Krk silný a suchý. Končetiny silnější, rovné, dobře osvalené. Tělo s rovným hřbetem, širokým a hlubokým hrudníkem, silnou a krátkou zádí. Ocas silný, kulatý, tzv. vydří.
Miluje vodu a koupání. Není dobrým hlídačem. Pokud nemá dost pohybu, inklinuje k obezitě. Vyšlechtěn jako specialista - aportér, dnes myslivecky všestranně upotřebitelný, ovšem ne tam, kde se vyžaduje ostrost. Vodící pes pro nevidomé, záchranář, vyhledávač drog. Stále oblíbenější pes rodinný.
Border teriér je vysoce inteligentní, k životu se staví věcně a s velkou houževnatostí. Tito psi jsou také veselými společníky a v rodinném kruhu přítulnými miláčky. Znám je také velmi dobrý vztah Border teriérů k dětem. Ostatní zvířata respektuje pouze v případě, že patří k rodině a pokud měl možnost zvykat si na ně od štěněčího věku.
Zvláštní nároky souvisí u Border teriérů s jejich živou a pracovitou povahou. Tito psi potřebují dobře oplocený pozemek, aby mohli trávit dlouhé hodiny venku, ale aby zároveň nemohli podlehnout svým loveckým pudům. V rámci výcviku je právě vzhledem k silnému loveckému instinktu důležité klást velký důraz na včasné naučení psa vracet se na zavolání. Mezi činnosti, které budou Border teriéra velice bavit, patří různé druhy proměnlivého sportování, bude proto šťastný v rodině s kladným vztahem ke sportovním aktivitám. Nicméně nejšťastnějším se Border teriér stane určitě ve chvíli, kdy bude moci plně a profesionálně rozvinout své lovecké instinkty. Tito psi se v žádném případě nehodí do kotce, Border teriéři potřebují časově téměř neomezený kontakt se svým člověkem.
Pravděpodobně společný s novofundlandským psem. Obě plemena navazují na místního rybářského psa zvaného St. John´s Dog z kanadského New Foundlandu. Ti se počátkem 19. století dostali do Anglie, byli zde zušlechťováni a od původně černého psa byly vytvořeny i žlutá a hnědá varieta. K oficiálnímu uznání dochází roku 1903.
